Rhea se narodila jako malý zázrak ke konci listopadu. Po devíti letech marné snahy už nikdo ani nedoufal, že by snad manželka správce mohla znovu otěhotnět. Dívenka si dala opravdu na čas, než se rozhodla svět poctít svou návštěvou a svou matku potrápila i dlouhým porodem. Leč, vše mělo svou cenu a sezdaný pár se tak mohl těšit z nového přírůstku do rodiny. Správce a jeho žena přitom nebyli jediní. Na svět přivítal Rheu i starší bratr, který se takřka okamžitě stal jejím ochráncem. Už od malička bylo jasné, že půjde o další veselé a šťastné dítko. Rhea rozdávala úsměvy na všechny strany, byla učenlivá a dokonce se rozhodla začít běhat ještě dřív, než zvládla první pomalé krůčky. Kam mohla, tam si vylezla a s chutí objevovala svět. Snad by šlo o klidnou dívku, kdyby jí v každé nepravosti nepodporoval bratr. A co nezmohl bratr, to podpořil dívčin animus. Bylo tak velice těžké před Rheou cokoliv schovat, či snad ukrýt. Dětství měla krásné a ráda na něj vzpomíná. Dováděla venku i v sídle se svým bratrem. Hrávala si s urozenými i chudými dětmi a brzy znala každou uličku Cardasu. Ráda chodívala do přístavu a pozorovala moře. Když si matka uvědomila, že útěkům své dcery nezabrání, rozhodla se s ní tuto radost sdílet. K moři tak chodívaly spolu. Pozorovaly klidné i rozbouřené vlny a matka podporovala dceřinu představivost. U učení nevydržela nikdy dlouho, nebavilo ji a nechápala, proč by měla sedět na místě a dávat pozor. Někteří učitelé tak přišli na to, že dívku musí učit pomocí her a zábavného poznávání. Tehdy opravdu mohla vyniknout její chytrost a zájem o okolní svět. Pokud jen trochu mohla, pak byla bratrovým ocáskem. Kam se vydal Rengarth, tak musela i ona. Bezmezně mu věřila, a to dokonce i v momentech, kdy si bratr vymýšlel a dělal si z ní z různých důvodů legraci. Vždy však věděl, kde je pomyslná hranice a pokud sestra potřebovala, stal se naopak její pravou rukou. Proto, když měla noční můry, chodívala do pokoje svého bratra. Byla klidnější, pokud spal někdo vedle ní a také věděla, že bratr každou noční můru zažene.

Když bylo Rhee šest let, přihodila se v sídle nemilá věc. Zatímco si sourozenci hráli na babu, Rhea zakopla a rozbila vázu po jejich babičce. Byla to vzácnost a navíc věděla, že k ní má otec citový vztah. Svou nešikovnost proto oplakala a utekla do svého pokoje. Bála se, že dostane vyhubováno. Místo ní tak padla vina na jejího bratra, který čelil křivému obvinění. Rena to tehdy tak naštvalo, že se rozhodl utéct z domu. Hledal ho celý Cardas a Rhea tak proplakala další den, neboť věřila, že bratr odešel jen kvůli ní. Moc jí to tehdy mrzelo a rodičům se chodila neustále omlouvat. Vyslala dokonce na hledání i Ryuna, který se však k večeru vrátil domů bez jediné zprávy. Mladý lord nebyl k nalezení celé tři dny, než ho domu v zuboženém stavu donesla Orea. Zranění, která přitom získal ho upoutala rok na lůžko. Rok za ním Rhea každý den chodila a bála se o jeho život. Rodiče ji přitom začali pomalu připravovat na to, že bratr nemusí přežít. O tom však maličká lady nechtěla ani slyšet. Věřila, že to Ren přežije. Chodila mu proto vyprávět. Vyprávěla mu všechno. Co ten den dělala, co je nového a někdy mu vyprávěla zkrátka jen hlouposti. Věřila, že ji bratr slyší a třeba bude následovat její hlas. Když se pak nakonec probral, skočila mu kolem krku a odmítala se pár minut pustit. Bratr byl po probuzení jako vyměněný. Nebyl už tak veselý ani nechtěl s Rheou dovádět mimo sídlo. Rhea si tak musela najít nové kamarády a konečně dostala odvahu k létání.

Ve společnosti byla Rhea oblíbená a nikdy neměla nouzi o přátele. Otec i matka ji až do třinácti drželi mimo společenské akce a s výjimkou festivalu lampionů nemusela téměř nikam. Objevovala tak létání, i když její začátky byly vcelku neslavné. Prve musela překonat strach z výšky, ale jakmile si zvykla, už byla s Ryunem nerozlučnou dvojkou. Ve vzduchu trávila pomalu více času jak na zemi a od Cardasu se vzdalovala stále dál a dál. Jeden z otcových rádců přitom nejednou navrhl, že pokud má mladá lady takovou odvahu a chuť objevovat, měla by se do budoucna přidat k průzkumníkům. Po tom však Rhea nikdy netoužila. Měla ráda svobodu a ani na vojenský výcvik nijak nespěchala. Nakonec se ale rozhodla pro jeho splnění a nastoupila do výcviku v patnácti letech. Chtěla mít svou povinnost rychle splněnou. Naučila se vše potřebné, ale nijak nad svými vrstevníky nevynikala. Netoužila po pozornosti a dobře si uvědomovala, že s mečem v ruce svou budoucnost nevidí. Chtěla prozkoumat celou Elderii sama, ale přitom se nevázat na žádný řád ani skupinu.

Roku 1561 navíc čekala Rheu nová povinnost. Byl to již rok, co se její bratr oženil a vedl spokojený a šťastný život se svou ženou. Nyní se jejich manželství však ještě zpečetilo tím, že se mladému páru narodila malá holčička. Rhea byla z dívenky nadšená a na svou roli tety se moc těšila. Věřila, že konečně může bratrovi oplatit jeho snahu a tentokrát bude ona tou starší, co na někoho dohlíží. Celý rok se mohla ze své neteře radovat a věnovat se jí. Jenže štěstí je pomíjivá věc a rodinu Maruxis zasáhlo velké neštěstí. Amarisen, bratrova žena, malou dívenku zabila a následně upláchla z Cardasu. Zpráva o neštěstí se rozkřikla rychle a celý Cardas usilovně hledal. Rhea byla přitom jednou z nich. Tak strašlivý čin nedokázala odpustit a přísahala, že pokud kdy Amarisen znovu spatří, nechá Ryuna aby ji zabil. Amarisen zmizela beze stopy a po čase všichni její hledání vzdali. Rhea však musela přihlížet tomu, jak se její bratr trápí. Mrzelo ji to a snažila se ho rozveselit. Vše bylo ale marné. Ren chodil po sídle jako tělo bez duše a nic nepomáhalo. Rhea se dokonce začala pokoušet bratrovi podstrkovat různé dívky, které by ho mohly zaujmout. Doufala, že v některé z nich najde zalíbení a nalezne tak hodnou a laskavou dívku, která mu zalepí ránu v srdci. Ren však všechny její návrhy odmítá a s vybranými dívkami nevydrží déle jak hodinu.

Život však jde dál a Rhea nakonec vyrostla v krásnou lady. Přestože bratrovi začala dohazovat dívky z širokého a dalekého okolí, sama nikdy po manželství netoužila. Po dosažení dvacátých narozenin se značně zklidnila a začala připomínat správnou lady i dceru, která dostojí pověsti svého otce, coby správce Cardasu. Naučila se, jak reprezentovat svou rodinu na společenských akcí a přitom si zachovat radost ze života a jistou nespoutanost. Pokoušela se najít své místo ve světě, ale pak si uvědomila, že jí žádná z možných nálepek příliš nevyhovuje. Rozhodla se proto, že si počká, co jí osud přichystá sám.

Vedla poklidný život, až do roku 1566, kdy došlo ke konfliktu mezi räelskými letci a orky v Šedých horách. Byla ze své rodiny tehdy jedinou, která zůstala doma. Ne, že by snad měla strach, ale rodina se držela názoru, že v Cardasu musí zůstat vždy alespoň jeden člen rodiny Maruxis. Nezbývalo jí tedy nic jiného, než čekat a vyhlížet, kdy se rodiče s bratrem a dalšími vojáky vrátí zpět. Nebála se o ně. Rodina vždy držela pohromadě a její rodiče navíc patřili mezi elitní vojáky s pověstí, která je předcházela. O to více však byla překvapená, když se domů vrátil jen Ren. Prve ho vítala v úsměvem na rtech, ale jakmile si všimla jeho výrazu ve tváři, začala mít zlé tušení. Bratr ji tehdy potvrdil nejhorší myšlenky. Rodiče v bitvě zemřeli a domu se již nevrátí. Mladou lady to tehdy srazilo na kolena a proplakala několik dlouhých hodin. Tři dny odmítala opustit svůj pokoj, než jednoho dne vyšla a ve tváři se jí usídlil podivný výraz. Plnila, co se od ní očekávalo, bratrovi gratulovala, když si ho lid zvolil jako správce, ale nedokázala ze sebe vymáčknout jedinou negativní emoci. Došlo v ní k něčemu, co může připomínat citovou zácpu. Slíbila si, že už nebude smutná ani nebude plakat, ale nejspíš přesně to ji chybělo k lepšímu životu. Když nesmutnila, krátce nato se nemohla ani pořádně radovat. Neuměla se pořádně naštvat a chyběl jí i pocit strachu. Náhle ze sebe nedokázala vymáčknout nic, co by připomnělo silnou emoci. Začala proto pokoušet štěstí a doufala, že se něco v jejím životě změní.

• Miluje děti a ráda s nimi skotačí.

• Rhea trpí na špatné prokrvování končetin, což má za následek, častý pocit zimy a téměř neustále studené nohy a ruce.

• Miluje jaro a léto. Je to tvor milující slunce, teplo a rozkvetlou přírodu.

• Je fascinována draky a jako malá vyžadovala příběhy o nich. 

• Ráda vyhledává adrenalin a pokud se trápí, vždy zaručeně nalezne klid na hřbetu svého animuse při dlouhém letu.

• Miluje jídlo a ráda jí. To však neznamená, že jí hodně.

• Ráda tráví čas u moře. Umí plavat i se ráda potápí.

• O smrti jejích rodičů se v Cardasu zpívá píseň, ale tu Rhea nesnáší a odmítá poslouchat.