Nirea je z podstaty flegmatikem. Málokdo s ní hne a povětšinu času je tou tichou dívkou, se které se nic a nikdo nedotkne. Někdo by mohl tvrdit, že je chladná, možná bez zájmu. Zatímco její mladší sestra je učiněné sluníčko, Nirea spíše připomíná chladný podzimní den. I na podzim vysvitne slunce, ale rozhodně není tak hřejivé a krásné jako v létě. Možná o to je vzácnější, když se Niree sejde dobrá nálada a je ji slyšet. Přestože byla celý život vedena k upřímnosti a jisté ráznosti, své skutečné myšlenky si nechává pro sebe. Nenechte se však zmást. Pokud je to potřeba a především pokud jde o její rodinu, reaguje okamžitě. Ví, kdy si může dovolit zůstat v pozadí, ale také si moc dobře uvědomuje, kdy se musí postavit do obrany a svou rodinu chránit. Přestože nepůsobí jako klasický rodinný typ, svou rodinu miluje. Některé členy sice více, jiné méně, ale tak to chodí snad v každé rodině. Faktem zůstává, že by bránila kohokoliv. Děsí se rodinného rozkolu a chce mu předejít. Pokud může, spory v rodině napravuje. Chápe, že ne všichni spolu souhlasí, ale nepřeje si, aby se k sobě rodina obracela zády.

​

Snažte se, jak chcete, křičte, vyhrožujte, slibujte, ale Nirea se nikdy nepodrobí ani nepodřídí, pokud to sama nebude chtít. Je až příliš hrdá a tuto svou vlastnost si cení nejvíce. Její hrdost je uvědomění si sebe sama, jejích možností, případně kvalit. Velmi dobře vnímá své kořeny, naplnění cílů… ale eventuálně i své chyby, nedostatky a prohry. Je si vědomá své vlastní ceny, a pokud by někdo tuto její vlastní cenu buď záměrně, nebo z legrace snižoval, má pocit, že za svou hrdost musí bojovat. Poraněná hrdost přeci jen bolí. Nesnesla by, aby s ní bylo zacházeno přehlíživým, nebo ponižujícím způsobem, aby s ní bylo manipulováno, nebo byla vnímána pouze jako subjekt sloužící k uspokojování zájmů jiných. Nirea by nedovolila, aby ji někdo zlomil. Dostat ji na kolena a ublížit jejím citům je tak velice těžké. Proti tomu působí více než dobře její houževnatost. Hodnoťme to jako pozitivní vlastnost. Nezdolně dokáže vytrvat v úsilí k dosažení cíle i přes kladené překážky. Ovšem to neznamená, že ji nelze ublížit. Někteří musí jen dobře hledat. Své skutečné slabosti dobře ukrývá, a proto, pokud se někdo skutečně trefí, dokáže ji zcela ochromit. Dlouho byste se snažili, abyste tuto princeznu ponížili nebo urazili na citech. Jakýkoliv trest, či úskok z vaší strany opět překoná svou hrdostí. Pokořit lze ale každého, Nirea není výjimkou. Abyste ji pokořili, museli byste ji tvrdě sáhnout na čest, označit jí za nespolehlivou, nebo snad něco horšího. Tahle slova bolí, ale jen od těch nebližších. Říct jí to kdokoliv jiný, jen to s úsměvem na rtech přejde a o pár minut později o tom ani nebude vědět. Všeobecně má tendenci na kritiku a výčitky reagovat úsměvem. Zatímco jiní soptí a mohou si vykřičet hlasivky, či si dávají záležet na výběru jedovatých slov, Nirea je pozoruje se sladkým úsměvem, než se dotyčnému vysměje do obličej a odejde jako vítěz. Je to právě její asertivita, kterou své okolí vytáčí nejvíce. Představou, že jí je všechno a všichni jedno. Není to pravda. Nirea se pouze naučila velmi dobře skrývat své pravé záměry a cíle. Než si k sobě někoho pustí, trvá to velmi dlouho a za celý život si tak blízko pustila jediného člověka. Snad pro každého člověka má připravenou speciální masku, kterou si nasazuje, jakmile s nimi má jednat. Jaká je tedy skutečné Nirea? To prakticky nikdo neví. Kdyby se obvšem dohromady sešla většina přátel v jejím životě, nejspíš by nakonec dohromady slepili skutečnou osobnost této dívky.

​

Nirea je jednoznačně tajemná. Nedává najevo, co cítí, nebo co se s ní děje. Její tajemnost je to, co jí přidává na osobním kouzlu. Nechává si mnoho věcí pro sebe. Zřejmě proto vzbuzuje v ostatních potřebu zapojit představivost o její osobnosti. Vybudovala si vnitřní sílu a pevnou vůli. Nikdy nevypráví všechny detaily o svém životě, naopak. Nirea je velmi chytrá. A kombinace krásné a inteligentní ženy je sama o sobě nebezpečná.
Nemá problém orientovat se v politice, najít zajímavá témata k hovoru nebo vás pobavit. Proto není divu, že některým může připadat fascinující.  Většina ji považuje za dívku bez zájmů a náhle dotyčného odzbrojí vynikajícími vědomostmi o politice, historii či čemkoliv jiném. Většinu času mlčí. Hraje svou roli princezny a ženy, která je pro ostatní nezajímavá. O to více pak mužům imponuje, když se ukáže, kde je pravda.  Má svůj smysl pro humor. Není stále jen temná a vážná. Umí se smát i sama sobě. Nirea mluví jemným, hlubším hlasem. Nikdy nemumlá, důkladně vyslovuje všechna slova a důraz dává přesně tam, kde má být. Hlas má přesvědčivý, aniž by zněla příliš formálně.

Nirea je nezávislá. Netráví čas s lidmi, na kterých ji ve skutečnosti nezáleží. Je spokojená sama se sebou a ke svému štěstí nepotřebuje nikoho jiného. Což nás dostává k jedné otázce. Co Nirea a muži? To je, prosím, složitější. Přestože se pohybuje v mužské společnosti více než dobře, neexistuje zatím muž, který by jí zaujal. Pro ni jsou všichni svým způsobem stejní. Lichotí, předvádějí se, tiše šeptají, ale krása je vše, na čem jim záleží. Ale co dál? Nudí jí všechna ta slova o jejím vzhledu, o tom jak pro ni muži budou vyhrávat turnaje, střetnou se v bojích, budou pět písně… to vše ji nechává chladnou. Nechce být něčí trofejí, šperkem, kterým se bude muž pyšnit. Zaujmout by ji dokázal jen ten, kdo ji bude brát jako sobě rovnou. Kdepak, dobře ví, že jako princezna si nemůže dovolit být romantická, ani by nechtěla, je to pro ni poněkud sentimentální. Má v sobě Nirea i romantickou strunu? Zcela jistě, jen je velmi těžké tuto notu najít a vyloudit ji z ní.

Nirea se narodila dvacátého dubna roku 1544. Byla v pořadí třetím dítětem královského páru, ale prvenství si vydobyla alespoň jako dívka. Nedá se tvrdit, že by jí rodiče věnovali více lásky než jejím sourozencům. Rok po ní přišla na svět další princezna – Nersya a po jejím narození porodila v krátkých intervalech matka další tři potomky. Nebylo proto divu, že matka ani nestihla mít svého favorita. Než mohla řádně objevit individuálnost některého z dětí, již další se hlásilo o pozornost. V rodině se však vždy dbalo na to, aby mezi sebou sourozenci vycházeli. Král Aeran měl vizi a přál si, aby realita odpovídala vysněné představě. Přestože se snažil svůj čas mezi děti dělit spravedlivě, vždy si pro sebe nejvíce uzmul Nireus jakožto korunní princ a budoucí král. Nirea tak podvědomě tíhla ke svému druhému bratrovi Niranovi, který s ní a jejími sestrami trávil daleko více času. Její dětství bylo veselé a živé. Se sourozenci ji nedělil velký věkový rozdíl, a tak k sobě vždy našla někoho na hraní, pošťuchování nebo bezhlavé pobíhání. Od malička ji pusa jen jela a společně s úsměvy toho namluvila dost i za své sourozence.

Niree bylo sedm let, když padla do oka své babičce Valtoře, bývalé královně. Kdo ví, dle čeho si dívku vybrala, ale od té chvíle měla tendence formovat její život. Zrzavá princezna se tomu ani nebránila. Pozornost babičky se jí líbila a až daleko později si uvědomila, že by měla být opatrná a nemá ji poslouchat na slovo. Co si babička myslela, to Niree nahlas řekla. Dívka tak často během dospívání poslouchala, že jsou oba její bratři frackové, či že se pro trůn nehodí ve skutečnosti ani jeden. Kdesi v hloubi duše možná viděla svou vnučku jako budoucí královnu a podnikla vůči tomu patřičné kroky. Vždy podporovala její dualitu, kterou měla předem danou. Nirea musela být stejně dobře princeznou jako statečnou raëlskou ženou. Dostávalo se jí toho nejlepšího vzdělání a kde Valtora mohla, tam zasahovala ona. Během dospívání se mezi Nireou a Nersyou vytvořila propast. Jen o rok mladší sestra začala připadat té starší otravná. Zatímco Nirea měla být zodpovědná, Nersye bylo vše dovoleno a odpuštěno. Neustále si vynucovala pozornost a žila s hlavou v oblacích. Což o to. Svého času byla i Nirea velice naivní, ale nejspíš právě proto tuto část Nersyi neměla vůbec ráda. Do roku 1556 se princezna nechávala plně ovlivňovat svou babičkou. Valtora jí ukázala, jak si u dvora získat spojence, jak důležité je mít oči a uši všude a jak správně nakládat s informacemi. Pro dvanáctiletou dívku to byl zmatek a začala se babiččinu vlivu vykrucovat. Přestože se Valtora od počátku snažila dívce vysvětlit, že je důležité vědět, co člověk chce, Nirea si naopak velmi dobře uvědomila, co rozhodně nechce – nepřátelství ve vlastní rodině. Bylo to období, kdy si často a hodně četla o občanské válce. Viděla vztah mezi bratry a začala se děsit, že se situace bude opakovat.

 

Niree bylo čtrnáct let, když si naplno začala uvědomovat nevyhnutelný rozkol v rodině. Přestože se od počátku stavěla na stranu Nirana, neboť jí nejstarší bratr též nepřipadal jako vhodný vládce, nechtěla nechat celou situaci zajít příliš daleko. S Niranem trávila hodně času a i od něho se začala učit, co jí jen starší bratr mohl nabídnout a předat. Byla to též ona, kdo bratrovi zastavil ruku během turnajů v Cardasu. Tehdy se vůbec poprvé vyostřil konflikt mezi bratry na veřejnosti. Od toho dne mývá Nirea noční můry o nové občanské válce, ve které hrají svou roli tentokrát její sourozenci. Chtěla tomu předejít, jenže netušila jak. Znovu tak vyhledala svou babičku, aby jí poradila. Tentokrát však hodlala poslouchat a skutečně se učit. Nikdy však neměla v plánu být stejně rázná a otevřená jako Valtora. Chtěla si věci dělat po svém. Chtěla našlapovat mezi sourozenci opatrně a dobře si hlídat každého z nich. Zbytečně si tak na ramena položila tíhu, kterou ve skutečnosti ani nemusela nést. Bedlivě pozorovala každý krok svých sourozenců. a jakmile spatřila náznak nepřátelství, měla tendence je kárat a požadovat usmíření. Její reakce byli často dosti přehnané. Svíral ji stres a noční můry ji nenechávaly přes noc dostatečně odpočinout. Potřebovala změnu a potřebovala ji hned.

 

Od princezen se očekává jisté chování, vystupování a hlavně jsou často brány jako vhodné nástroje pro politické sňatky. Raëlské ženy mají to právo vdát se tehdy, když skutečně chtějí, u princezen je na to však pohlíženo trochu jinak. Pro Nireu to bylo období, kdy si uvědomila, že vlastně nechce být tolik princeznou jako skutečně svobodnou ženou. Svou naději spatřila v armádě, které se na jistý čas zcela oddala. Jako každý Raël, i ona musela podstoupit vojenský výcvik. Ale protože byla princeznou, byly jí tolerovány jisté úlevy, pokud mělo vzdělání či královské povinnosti přednost. Teď to bylo jinak. ​Žádné úlevy ani výjimky. Nirea se ve vojenství našla. Noční můry prakticky ustaly a přehršel stresu taktéž odešla. Sic nikdy neměla ambice stát se generálkou či jinak vysoce postavenou ženou v armádě, bavilo jí to. Začala snít o přidání se k průzkumníkům či snad samotným Křídlům svobody. Odhalila totiž potenciál, který v sobě měla Seoraya a zjistila, jak ho podporovat. Brzy se uznání od armády doneslo i ke královské rodině. Otec byl na dceru pyšný stejně jako matka. Když však úspěch sestry začala vnímat Nersya, musela učinit totéž. I ona se plně oddala výcviku a byla sestře neustále za zadkem. Naštěstí v té době byla Nersya její největší problém. Jako mávnutím proutku se totiž urovnal vztah dvou starších bratrů. Mohla tak přestat řešit rodinu a pouze hledat důvody, proč u sebe zrovna Nersyu nechce. Během výcviku se Nirea zároveň dosti sblížila s jinou dívkou jejího věku. Zaria byla obyčejná dívka z Agorasu. A zatímco všichni ostatní zacházeli s královskými sestrami jako s někým výjimečným, Zaria brala Nireu jako sobě rovnou. Mezi dívkami brzy vzniklo přátelství a trávily spolu většinu času. Při výcviku si pomáhaly a ve volných chvílích létaly do blízkého i dalekého okolí. Nireu stále více táhla Křídla svobody, do kterých se chtěla po dovršení osmnáctin hlásit, ale Zaria stále mluvila o letcích průzkumnících. Bylo na ní cosi magického, když mluvila o prozkoumávání světa. Nirea ji dokázala poslouchat celé hodiny a stále chtěla slyšet víc. Několikrát ji vzala do paláce, aby jí ukázala svůj život a přitom společně prohledávaly tajné chodby, které v paláci objevily. Pokud dívky mohly, byly stále jen spolu. Princezna měla pocit, že jen Zaria ji skutečně rozumí a může před ní být skutečná.

 

Roku 1562 si Nirea konečně podala žádost ke Křídlům svobody. Nehodlala se držet zpátky a šla si za svým. Ba co víc, povedlo se jí přemluvit dokonce i Zariu. Výcvik byl extrémně náročný a Nirea si tehdy sáhla až na samotné dno svých sil. Jak těch fyzických, tak psychických. Přesto první tři roky završila všechny zkoušky úspěšně. Seora vždy vynikala v tichém letu a měla v sobě odhodlání pronést princeznu bouří bez zaváhání. Jediné co se musela Nirea naučit krotit byla její tendence přeceňovat své schopnosti, což s ní sdílela právě i sova. Čtvrtým rokem ve výcviku ji čekala zkouška ohněm – doslova. Byla to nebezpečná zkouška, u které se nejvíce a nejčastěji chybovalo. Nirea zkoušku složila, ale Zaria stejné štěstí neměla. Její puštík dostal strach a svým zmatečným chováním způsobil nehodu. Zaria tehdy padla ze sedla přímo do plamenů a popálila si prakticky celou levou polovinu těla. Její puštík, který s ní sdílel bolest, tak dostal šok a při vlastním pádu si polámal křídlo. Jakmile se Nirea dozvěděla, že je Zaria na ošetřovně, běžela za ní. Chodila k jejímu lůžku každý den a sama se učila, jak měnit obvazy a starat se o mokvající rány.

 

O kamarádku měla obrovský strach a doufala, že svá zranění zvládne. Když se Zaria probrala, ihned se ptala na svého puštíka. Křídlo se mu sice zahojí, ale už nikdy nebude moci lítat na velké vzdálenosti, neboť bude mít křídlo příliš slabé. Až poté začala dívka řešit sebe a svůj vzhled. Byla zděšená ze své podoby a veškerou svou zlost obrátila proti princezně. Dávala ji za vinu, že kdyby se nenechala přemluvit, nikdy by se tohle nestalo. Vyčetla ji všechno špatné a slova se do princeznina srdce zabodávala jako nůž. Vše Zaria zakončila tím, že princeznu již nikdy nechce vidět. I když to Nireu bolelo, rozhodla se kamarádčino přání splnit. Zara pro ni byla mnohé a za její nehodu opravdu převzala veškerou zodpovědnost. Tehdy se jí ke špatným snům přidali i ty o ohni a zkáze. Svou kamarádku již nikdy znovu neviděla, ale často na ni myslela. Uvnitř byla rozpolcená, což přenášela i na Seoru. Sovičce se její chování nelíbilo a nevoli projevovala vzdalováním se. Občas se neukázala celé dva dny, jindy během létání neposlouchala a dělala si co jen chce. Místo toho, aby se Nirea zastavila, srovnala si myšlenky a smířila se sama se sebou, vyvíjela tlak na sebe i svého animuse. To se pak na obou podepsalo při další zkoušce. Letěli nad rozbouřeným mořem, což pro ně nebylo nijak obvyklé, ovšem v jednu chvíli si Nirea vybavila Zariu a pohltil jí strach. Čistý a surový strach, který náhle pohltil i Seoru. Sova zazmatkovala a další vlna obě spláchla do moře. Jen zázrakem se tehdy princezna se svým animusem neutopila. Až tehdy Nirea skutečně otevřela oči a od dalších zkoušek ustoupila. Na čas se přidala k průzkumníkům, a jakmile si dala hlavu do pořádku, vrátila se domu a ke svému postavení princezny.

 

Na první pohled se již o svou rodinu, politiku či snad armádu nezajímá. Pokud může, raději cestuje a poznává nová místa, než aby se držela doma. Ovšem, pokud je to třeba, svou roli princezny zastane bez jediného slůvka. Lze ji vidět na všech společenských akcích, ale jakmile zahlédne tu možnost, sedlá Seoru a mizí do neznáma. Až na Nersyu má se sourozenci dobré vztahy. Sestrou však opovrhuje od nedávného incidentu. Během jednoho večera se společně bavily a vzpomínaly na výcvik. Mezi sestrami vznikla příjemná atmosféra a Nersya začala přehánět jak měla ve zvyku. Obě dívky pily a byly samé úsměvu. Nersya však záhy přišla s myšlenkou, že se stane královnou. Mluvila o tom, jak nahradí oba bratry a bude tou jedinou schopnou vládkyní. Měl to být žert, ale Nirea velmi dobře pozná, kdy sestra žertuje a kdy mluví pravdu a tehdy si byla jistá, že její sestra jen nepřehání, ale skutečně o tom přemýšlí. Neudržela se, postavila se na nohy a své sestře dala facku. Po hlasitém plesknutí na sebe obě sestry zůstaly chvíli koukat. „Ještě jednou tě uslyším mluvit o touze stát se královnou a neskončí to jen u facky. Tahle rodina se nerozdělí kvůli moci, i kdybych to měla vytlouct z každého z vás.“ Pronesla rázně, zvedla se od stolu a odešla. Uvědomila si, že zatímco se snažila rovnat vztahy mezi bratry, za zády ji pomaličku začala přerůstat sestra přes hlavu a to nesměla dovolit.