Niran Mortarion | Elderia RPG

NIRAN MORTARION

I'VE NEVER BEEN GOOD AT EMOTIONAL STUFF. EXCEPT ANGER.

ANGER I'M GOOD AT.

12.11. 1541, Agoras | Räel | Princ || FC: Freddy Carter || Hráč: Denya

Rod: Mortarion

Manželka: ---

Co vás upoutá jako první? Jeho titul? Přísný postoj? Či snad vznešenost, která z něj vystřikuje jako krev z podříznutého hrdla? Když jste dostatečně blízko a vyhledáte jeho pohled, jako kdybyste cítili chladné ostří, co vámi prochází skrz na skrz. Vaší kůží, masem, vnitřnostmi a pěkně přes páteř až na druhou stranu. Dívá se takto obvykle na každého a někdy to až vypadá, jako kdyby se díval skrz ně. Jako kdyby ani nebyli. Jen holé kostry, které pro něj nemají žádný význam. Už jako chlapec byl velmi cílevědomý, arogantní a sebestředný. Upřednostňoval zejména své zájmy a jako druhorozený syn se spoléhal na jistou volnost, kterou měl, když rodinný post měl dědit jeho starší bratr, který je korunním princem. Ke svému bratru chová nadpozemskou nenávist a nechuť. Nebýt jeho bratr stejné krve, už by jej připravil o hlavu. Většinou ho nemůže vystát v jakékoli místnosti, při jakékoli příležitosti a dává mu to velmi jasně najevo. V ničem s ním nesouhlasí, shazuje jeho nápady a má jej za podřadného, neschopného a zrádného rozmazleného fracka, který mu přebral a znesvětil snoubenku.

Už od útlého věku toužil po otcově trůnu a koruně. Měl vlastní představu o tom, jak by vládl. Jeho vláda by možná byla rozpínavá, ale čím větší Agoras, tím lépe. Nikdy se nesmířil s rolí druhorozeného a vždy se snažil a nadále snaží vrhat větší stín, kterým by zastínil svého staršího bratra. Niran je ctižádostivý, žárlivý, majetnický, poměrně urážlivý, impulzivní a je vyhraněný egoista a povrchní člověk, který na první místo dává vždy sebe a poté až někoho dalšího. V lásce se velmi zklamal a stal se z něj chladný člověk, který v lásku nevěří a prozatím jí opovrhuje. Tvrdí, že je pouze na obtíž. Dokáže být hrubý, nemilosrdný a brutální, když na to přijde. Zatmí se mu před očima a nemyslí. Krutost mu není cizí. Co si zamane, to dostane. Dříve či později. Nezáleží jak dlouho to bude trvat. Umí být trpělivý.

Vyzařuje z něj určitá tajemná a nebezpečná aura, kterou podporuje svými černými oděvy protkanými často zlatem či stříbrem. Mezi mnohými je neoblíbený a to zejména proto, že je prudký jako zmije. Další jeho osobnost naopak zbožňují, neboť v něm vidí silnou osobnost hodnou koruny. Niran by se dal přirovnat ke kruté bouři, která odnese vše, co se jí připlete do cesty. Jeho ambice jsou velké a obvykle neochvějné. V některých chvílích se staví do vůdčí pozice toho, kdo má vždycky pravdu a kdo vždycky zvítězí a dostane to co chce. Nesouhlas a nebo jiné názory obvykle nebere v potaz a považuje je za méně důležité. Dokáže být i slušný manipulátor a budit strach, což jej osobně těší. Zároveň dokáže velmi dobře předstírat zájem, určitou formu podřízenosti či přitakání, jen aby dostál svého. Často na jeho tváři lze nalézt podivné úšklebky, kdy si člověk není jistý, co má vlastně za lubem. Jen těžko ho někteří zařadí do nějaké kategorie. V jednu chvíli se chová takhle, v další jinak. Prakticky si dělá co chce. Před jinými je uzavřený jako pěst a tvrdý kdy do svého nitra nikoho nepouští. Svá tajemství si pevně střeží.

Je dost opatrný a v ohledu svěřování se druhým je antisociální a nedůvěřivý. Také mu často chybí sebereflexe a stud za to, jak se chová. I tohle se ale snaží potlačovat a přemýšlet o svých činech. Není to úplně necita, který by necítil vůbec nic. Není z kamene a stále je to lidská bytost. Jen mohou být některé jeho emoční frekvence omezené. Někdy může jednat opravdu bezcitně a prosazovat svou bez ohledu na práva a možnosti ostatních, ale naopak se může i hecnout a být na vaší straně bez ohledu na to, co vlastně prosazujete. Záleží pouze na tom, na jaké straně se nacházíte - pokud jste s ním zadobře, nemusíte se bát. V opačném případě se mu raději vyhýbejte. Se svým intelektem může být dost děsivý a když se na vás zaměří, už jen těžko uniknete. Něco si pro vás připraví, abyste si pamatovali, že se mu nemáte plést do cesty.

Ačkoli se svět změnil, hra o moc zůstala stejná. To si Niran uvědomil již v brzkém věku. Narodil se jako druhorozený princ pozdějšího krále Aerana a jeho královny Tamayi, dvanáctého listopadového dne roku 1541. Za bezhvězdné podzimní chladné noci. Král Aeran měl ze dvou synů ohromnou radost. Nejstarší syn byl jeho právoplatným nástupcem a Niran mu mohl dělat rádce. Od jejich dětských let se snažil o to, aby k sobě bratři chovali silné bratrské pouto, které se nikdy neporuší. Aeranův strach z kletby, kterou sebou přinášela krev krve jeho matky Valtory, v něm zasévala hrůzu, že by se jednoho dne mohli bratři proti sobě obrátit. Stejně jako při válce Krve a peří. Nireus byl o dva roky starší, než Niran a do Niranových sedmi let si poměrně dobře rozuměli. Příliš se nehašteřili, ale jakmile Nireus dosáhl věku deseti let, Aeran se mu začal naplno věnovat jako budoucímu králi Agorasu. A Niran byl opomíjen. A matka již měla další tři děti - jejich mladší sestry, kterým se věnovala naplno. Na Nirana ale nezapomínala, neboť do roku 1548 to byl její jediný syn, kterého si král neuzmul naplno pro sebe. Mohla se mu ve volných chvílích věnovat a Niran tak trávil čas se svými sestrami častěji, než Nireus, který se věnoval povinnostem korunního prince. Niran začal postupem času žárlit. Od otce sice měl pozornost, dostávalo se mu stejného vzdělání, ale nepočítal s ním jako s následníkem trůnu. V momentální chvíli byl Niran v následnictví čtvrtý, neboť do roku 1549 na trůnu seděl ještě jeho stejnojmenný děd. Až po jeho smrti a nástupu Aerana na trůn, se Niran posunul k následnictví o jednu příčku. Roku 1549 také Tamaya porodila dalšího mužského potomka. Chlapce s ryšavými vlásky, který dostal jméno Neran, druhý svého jména.

Po otcově korunovaci v létě 1549, se pouto mezi Niranem a jeho starším bratrem ještě více potrhalo. Nireus zpyšněl, neboť se už viděl na trůnu a byl si moc dobře vědom toho, že koruna a Mramorový trůn bude brzy jeho. To také dal Niranovi najevo. Při hostině Niranovi podal karafu s vínem a řekl mu slova, na která Niran nikdy v životě nezapomněl: „No tak bratříčku. Nalej mi víno. Měl by ses to naučit. Až budu králem, budeš mi jej nalívat ty." Pověděl desetiletý Nireus a na mladšího bratra se uculil. K bratrovi se pak nahnul. „A ne že mě otrávíš." Řekl Nireus a zachechtal se. Niran na něj mlčky koukal. Nireus to nejspíš myslel z legrace, ale v Niranovi jeho slova ten den zůstala a i dny a roky poté. Nehodlal být bratrovým šenkem a nosičem čehokoli, o co by zažádal. Otcova korunovace mezi bratry o pár měsíců později zažehla jiskru rivality, která se jich držela až do jejich dospělosti. Stejná rivalita platila i mezi jejich Animusy. Icaria velmi často šikanovala bratrova Animuse a nejednou mezi sebou měli i větší konflikty, ze kterých si odnesli drobné jizvy.

Jeho cílem bylo dát najevo, že se pro trůn hodí mnohem víc, než jeho bratr. Niran se stal velmi ambiciózním a nezvladatelným. Za každou cenu chtěl být ve všem lepší, než Nireus a nesnesl neúspěch a prohru. Každý neúspěch musel být časem změněn v úspěch. Každá prohra znamenala budoucí odvetu a vítězství. Začal vynikal v šermu, ale jeho specialitou se stala střelba z kuše. Střílet pak učil i mladší sestru Nireu, se kterou díky tomu strávil dost času.

Bylo mu sedmnáct, když se účastnil turnajů v Cardasu, které se konaly na počest otcových narozenin. Na střelbě zvítězil a poté na jezdeckém turnaji vyzval svého staršího bratra. Chtěl na otce znovu zapůsobit. Nasedl na koně a před davy svého bratra vyzýval na souboj. Nireus, tehdy devatenáctiletý mladík, který byl velmi často obletovaný mladými ženami, zprvu odmítl a Nirana před davem zesměšnil tím, že řekl, že mu nechce ublížit. Pak se však Nireus podíval na otce a ten pokýval hlavou, aby Nireus šel.

A tak se bratři utkali. Niran byl tvrdě sražen z koně a poražen. Dav jásal a otec Nireusovi tleskal. Niran nesmířený s porážkou vzal do ruky oštěp. Nestál otci ani za pohled. Naplněný vztekem chtěl kopí po bratrovi hodit, ale do cesty se mu postavil Nirea a pevně chytila jeho zápěstí a kopí mu vytrhla. „Takový přece nejsi... Vyzval jsi ho a prohrál. Zvítězíš jindy."

Po sestře hodil varovný pohled, kdy do ní drkl ramenem a šel si po svých. Ještě tentýž večer jej v komnatách navštívila matka, aby se mu postarala o rameno. „Tvůj otec vidí, jak moc toužíš zaujmout bratrovo místo. Jak moc toužíš po jeho koruně." Pověděla, když mu rameno mazala hřejivou mastí. Niran trochu nakrčil nos a povzdechl si. „Nireus je lajdák a kurevník. V Cardasu se povídá, že U Holátka má minimálně dva bastardy. On na trůně, to znamená zkázu pro náš rod." Řekl Niran matce a ta se na něj zadívala a pak se vedle něho posadila. Pohladila ho po zádech a pak mu dala pramen vlasů z čela. „Něčí klepy nelze brát vážně, Nirane. Tvůj bratr je schopnější, než si myslíš. Oba dva jste velmi dobří v tom, co děláte. Ale zákon prvorozeného tu platí už celá staletí." Vysvětlovala mu, jako kdyby to snad nevěděl.

Ten večer mu také matka sdělila, že králův rádce si myslí, že je Niran vůči svému bratrovi až příliš zaujatý a že by mohly jeho vysoké ambice představovat hrozbu. Niran na to matce nic neřekl. Nebyl úplně překvapený, ale zároveň nečekal, že by s tím otec souhlasil. Plně si neuvědomoval, že skutečně zaujatý byl. Jeho touha po koruně mu zastřela úsudek a mysl. A jeho otec i všichni kolem, to viděli. Nireus se mu prakticky vysmíval do tváře a dával mu najevo, že to on je ten prvorozený. Nireusovy provokace ale nebyly bez odezvy. Matka jej napomínala a nejednou ho napomenul i samotný král, který dal Nireusovi jasně najevo, že takhle se budoucí král nechová. Niranovy ambice však nepolevily ještě další dva měsíce. To až poté se opomněl a byl zcela okouzlen lady z Cardasu. Eyanna Tarvaex si získala jeho pozornost a dokázala ho natolik zaujmout, že jeho city k ní se staly silnější, než chtíč po koruně.

Niran a Eyanna spolu začali trávit dost času. Mladý princ se naučil usmívat, létali spolu nad mořem, dívali se na východy a západy slunce, chodili spolu na společenské akce a každý doufal, že se jednoho dne vezmou. Během půl roka byl Niran jako vyměněný, čehož si všichni všimli. Včetně jeho otce, který jej pochválil za dospění a dokonce s ním začal probírat i některé věci, které se týkaly vládnutí. Eyanna dokázala v Niranovi tu jeho ambiciózní bestii utlumit. Zamilovala se do něj a on do ní. Po roce schůzek a trávení společného času, se v zimě roku 1559 zasnoubili. Eyanna naplno vstoupila do života královské rodiny Mortarionů a byla v centru dění. Téměř. Dokončila svůj vojenský výcvik krátce po zasnoubení a přstěhovala se do agoraského paláce. Ono téměř začlenění do veškerého dění, jí po nějakém čase však nestačilo a mladá Niranova snoubenka, začala dělat oči na korunního prince.

Vidina toho, že by byla královnou, se jí líbila. Nireus by jí to mohl poskytnout. Oproti Niranovi, byl Nireus vášnivý a jí se velmi líbil, když ho poznala lépe. A Nireus si touhy v jejích očích všiml. Kdykoli se na něj usmála, tak věděl, že oba dva myslí na totéž. Oba dva však byli velmi vůči sobě zdrženliví. Neznali se tak dobře a Nireus nechtěll Niranovi přebrat snoubenku. A Eyanna si nepřála Niranovi ublížit. Přemýšlela o zrušení zasnoubení, ale tím by si podkopala budoucnost a náhlé zasnoubení s korunním princem by z ní udělalo běhnu. Nireus ani neměl v úmyslu si ji vzít, ale to ona nevěděla.

Kroužili kolem sebe další rok. Na jaře 1560 se tajně sešli na ostrově Turien, kde již neodolali pokušení. Nireus její touhy prakticky zneužil a vyspal se s ní. Ani ne za účelem toho ublížit Niranovi, jako spíš pouze proto, že se mu nabízela a on byl natolik hloupý, že jí neodmítl. Scházeli se takto téměř půl roku, než Niranovi došlo, že s jeho snoubenkou něco nehraje. Neustále někam létala a jeho bratr taktéž. Prý průzkum západu. Niran je jednoho dne sledoval a když je našel spolu, rozzuřil se.

Niran a Icaria pár na ostrově Turien napadli. Strhla se velká rvačka, zatímco se Eyanna a Nireus schylovali k milováni. Icaria s Niranem v sedle napadla Eyannina puštíka, který neměl šanci.

Icaria malé sově odtrhla křídlo a puštík se zřítil do moře. Byl ještě naživu, ale topil se. Eyanna kvílela bolestí, neboť ztráta křídla jejího puštíka, jí fyzicky bolela. Nireusův animus vyrazil proti Icarie, ale ta se mnu vyhnula a Niran bratrova dravce střelil kuší do ramene. Bratrův animus padl k zemi a Nireus se na pevnině držel za rameno. Jakmile Niran přistál, praštil bratra kuší do obličeje a pak z kuše vystřelil po své snoubence a zasáhl jí do stehna. „Ty mrcho! Vložil jsem do tebe důvěru a ty se mezitím taháš s mým bratrem?!" Zahřměl svým hlasem. Eyanna se válela na zemi, skučela a plakala bolestí. Začala se omlouvat a prosit, ať zachrání jejího animuse, který se někde sotva škrábal na skály a umíral.

Niran její prosby zcela ignoroval a když se k němu přiblížil jeho bratr, tak na něj namířil kuši. „Ani se nehni, nebo zařídím, aby tvoje vnitřnosti ležely po celým pobřeží! Zrádče!" Niran měl v očích čirou nenávist a bříškem prstu přejížděl po spoušti. Nireus se ohlédl po svém animusovi, který stál na zemi a byl raněný, jak jej Niran postřelil. Icaria jej bedlivě hlídala. „Odpusť mi!" Zvolal Nireus. „Byla to chyba. Ale jestli mě teď zabiješ, tak rozpoutáš druhou občanskou válku! To chceš? Zabiješ mě a na korunu můžeš zapomenout!" Zařval na něj korunní princ. Niran přemýšlel několik dlouhých vteřin. Byl rozzuřený, toužil bratra zabít, ale po válce netoužil. Často přece matce opakoval, že není jako Garon Krutolet. Niran nakonec kuší na bratra mířit přestal a ledově se pousmál. Cosi se v něm zlomilo.

Nireusovi už pak věnoval jen několik ran pěstí, než se všichni vrátili do Agorasu. Eyannin Animus sotva žil, téměř byl mrtvý, když dorazili. Bratrův dravec téměř nedoletěl, jak jej bolelo křídlo. Niran trval na tom, aby Eyanna udělala veřejné prohlášení. A to také udělala. Její Animus umíral a jí opouštěla vůle. Přiznala se k několika stykům s Nireusem na ostrově Turien, čímž na svůj rod seslala hanbu. Aeran byl Nireusovým chováním znechucen a později mu to řádně vyčetl. Král Aeran nařídil, aby se té nebohé dívce ušetřilo trápení. Její život vyhasínal, jak její Animus byl na sklonku života a zbývaly mu poslední nádechy. Niran měl však jiný plán. Vyřízl Eyanně oko, které hodil Icarii jako jednohubku a pak svou snoubenku shodil ze skály. Padala vzduchem několik metrů, než se její tělo začalo rozbíjet na kusy o špičaté skály. Zbyly z ní jen jakési cáry kůže a masa. Její rod byl její smrtí velmi zasažen, neboť něco takového nečekali jak oni, tak ani král. Ten synův čin odsoudil. Považoval jej za barbarský a naprosto zbytečný, když už ta dívka umírala. „Takhle ses nikdy nechoval, synu." Pronesl Aeran. Niran se ke svému otci otočil a podíval se mu do očí. „Teď možná budu černá ovce rodiny, ale ten bělostný zbytek není tak bílý, jak se tváří, že je." Zamračil se. Narážel zejména na svého bratra Nireuse.

Po této události známé jako Niranova pomsta, mu otec nakázal tří leté vyhoštění od dvora. Nireusovi naopak pohrozil, že pokud se nezmění a neurovná s bratrem své neshody, tak se králem nestane.

Niran celé tři roky strávil v ústraní. Chvíli sloužil u letců průzkumníků, pomáhal strážit těžební doly a třikrát je ubránil před hrstkou Draconisů. Někteří mají v Šedých horách svá doupata a těžba jim narušuje jejich území. Během tří let také dost času na průzkumných letech strávil se sestrou Nireou. V roce 1563 dokonce společně objevili nový menší ostrov, který pojmenovali nirnir - podle počátků svých jmen. Během těch několika letů se i sblížili. Kupodivu lépe a víc, než kdy dřív. Za ty tři léta se Niran poměrně uklidnil, ale to jen proto, že nebyl u dvora. K tomu se navrátil až při Zimních slavnostech 1563.

Jeho nenávist k bratrovi nikdy nezmizela. Ani jeho touha po trůně a koruně. Naučil se ji však lépe skrývat. Sice je stále impulzivní a prudký, ale nerad na sobě dává znát své úmysly. Vůči otci a ostatním sourozencům je poměrně chladný. Nejlepší vztah má k matce a nejstarší sestře. Matka při něm vždy stála, ačkoli do rozhodnutí krále neměla kolikrát co mluvit. Život v ústraní mu však pomohl si uvědomit, že pokud chce získat trůn, musí na to jít jinak, než násilím a krví. Nejprve zkusí jiné způsoby.

ICARIA

Pohlaví: Samice || Barva očí: Černá

Barva peří: Černá || Výška: 7,69m

Oči černé jako noc, skoro prázdné jako její duše - jak často ostatní říkají. Icaria je černá orlice s žlutými znaky kolem očí a žlutým velkým zobákem, kterým snadno trhá maso na kusy.

Její nejvíce znásobenými povahovými rysy jsou ambice, prudkost a ctižádost. Vyžaduje respekt od ostatních Animusů a velmi ráda po nich vyjíždí a klove do nich, aby jim ukázala jejich místo. Její pohled je věčně přísný a jako kdyby někomu zírala přímo do duše. Ráda někde posedává a jenom zírá s cílem dotyčného vydeptat.

Je Niranovým špehem. Pokud nelítají spolu a nebo jej nehlídá, tak létá sama a poté svému letci podává zprávy. Zejména takto létá v noci, neboť splývá s nočním okolím. Na svou velikost je poměrně kradmá.

Je druhorozený syn Agoraského krále.
Osobně zabil svou snoubenku, když zjistil, že spala s jeho starším bratrem.
Svého bratra Nireuse těžce nenávidí.
Členi rodiny, se kterým vychází nejlépe. je matka a poté Nirea . Matka je jediná, koho Niran poslechne.
Nevěří v lásku, ale v hloubi duše nepopírá, že by ten cit rád okusil znovu.
Nesnáší ryby a mořské úhoře.
Mezi roky 1560-1563 byl vyhnán od dvora.
Roku 1566 se účastnil odrážení orkských útoků v Šedých horách. Při tomto útoku byl raněn střelou z orkské kuše. Na levém rameni má tak velkou jizvu a je na levou paži slabší.

OCENĚNÍ ZA AKCE

OCENĚNÍ ZA POSTY