top of page

AETAN MORTARION

I WAS QUIET, BUT I WAS NOT BLIND.

13.05. 1551, Agoras | Räel | Princ || FC: Timotheé Chalamet || Hráč: Zari

Rod: Mortarion

Manželka: ---

Jakožto poslední potomek krále Aerana Mortariona, není zatěžován všelijakými povinnostmi, které padají na ramena jeho starších sourozenců. Je sice Aeranovým synem a princem, ale v pořadí na trůnu je až jako poslední, a rád vtipkuje nad tím, že se na trůn smí jenom dívat, a nikdy na něj neusedne. Jeho pozice mu vyhovuje, nikdo od něj, jakožto až čtvrtého syna, příliš mnoho neočekává a to Aetanovi hraje do karet. Po koruně netouží, považuje to za břemeno, které nechce nést, mnohem raději se tak věnuje tomu, co ho baví, a že by se toho našla spousta. Ačkoliv se Aetan snaží tvářit jako muž, stále je to mladík, a sic rád tvrdí, že už dávno není malým chlapcem, ten malý chlapec v něm stále je, jen to nerad dává najevo před veřejností, a jeho určitá dětinskost se projevuje jen za přítomnosti pár přátel. Nepohrdne dobrou zábavou, vymýšlením různých vylomenin, ze kterých často vznikne problém, ke kterému se Aetan nehlásí, ale i když má čas od času potřebu provést něco, nad čím se s pár přáteli zabaví a vypustí na povrch své vnitřní dítě, nikdy by neprovedl nic, čím by pošpinil jméno své rodiny. Jednou mu otec nastavil svou zklamanou tvář, a i když od té doby uběhla již dekáda, Aetan si jí stále živě pamatuje v paměti a nechce provést něco, co by jeho otce znovu zklamalo.

Právě k otci vzhlíží, považuje ho za dobrého muže a ještě lepšího krále, a i když si bude stále mlít svoje, jaký je dobrý, spravedlivý, a další pojmenování, těžko byste od něj uslyšeli, nebo z něj vylámali, že má otce rád. Má ho rád, ale nahlas by to neřekl, spíš svou lásku vůči otci a králi projeví činy, než slovy. Co se týče zbytku jeho rodiny, matku má přirozeně rád, ale stejně jako v případě otce, ani jí by do očí neřekl, že jí jako syn miluje, naopak by jí přinesl něco, co by jí potěšilo. Své sestry příliš neřeší, avšak nejvíce a zcela záměrně se vyhýbá Nersye. Jako šestiletého ho naštvala a Aetan jí ve svém vzteku v noci ostříhal vlasy. Od té doby se příliš nebaví, a dalo by se říci, že jsou spolu na nože, jen jsou ty nože uložené v šuplíkách a vyčkávají, až je jejich majitelé vytasí. Zatímco svého staršího bratra Nerana má poměrně rád, a pravděpodobně je to jeho nejoblíbenější sourozenec, pak své nejstarší bratry, Nireuse a Nirana, považuje za idioty, a rád se pobaveně šklebí nad jejich roztržkami. Připomínají mu dva kohouty na jednom dvoře, ale spíše je mnohem radši přirovnává ke dvěma naštvaným slepicím, které se na tom dvorku perou o načepýřeného kohouta. Aetan se do jejich sporu neplete, jemu samotnému je trůn ukradený a stejně tak neřeší, kdo na něj po smrti otce usedne, zda Nireus, anebo se mu přihodí nějaká nehoda a korunu si pro sebe vezme Niran. Kdybyste se ho zeptali, koho by si vybral, pak by nebyl schopen odpovědět, mezi ním a nejstaršími bratry je desetiletý věkový rozdíl, nikdy se s nimi nesblížil tak, aby si je oblíbil a šel po jejich boku do války. Tiše by ale šeptal, že má radši Nireuse, protože mu Niran v určitých věcech přijde unáhlený. Takový názor si ale ponechává pro sebe.

Zatímco jiní prahnou po míru, Aetan netrpělivě vyčkává na první příležitost k útoku. Bylo mu vysloveně zakázáno účastnit se posledních bojů proti Stínozemí, což se ho dotklo, a od té chvíle jen čeká, kdy bude moci se svým animusem do boje, ve kterém se osvědčí. Rád tráví čas se zkušenými vojáky, nebo s jinými výše postavenými muži, kteří už leccos zažili, rád je vyzývá na přátelský souboj, ze kterého si chce odnést něco nového. Nejvíce přilnul k chladným zbraním, a na svůj meč, a poté ještě dýku, je obzvláště citlivý. Natolik, že by byl nejspíše schopen vám kvůli tomu skočit rovnou po krku. Aetan si celkově přivlastňuje věci, a nejenom ty, nerad se o něco dělí, a pokud je to jeho vidlička, pak je pouze jeho a nikdo na ni nesmí sáhnout. I určité lidi si přivlastňuje, ačkoliv mezi těmi si pečlivě vybírá. Také by to nikdy nepřiznal, ale s jeho přivlastňováním jde ruku v ruce i žárlivost. Nesnese, aby jeho přátelé něco podnikali bez něj, stejně tak má své dva oblíbené sluhy, kteří mu musí být neustále po ruce, a nesmí sloužit nikomu jinému, než jemu. Do své služky je částečně zamilovaný, ale se svými pocity by se jí nikdy nesvěřil, a stejně tak ví, že pro něj není ženou do života, jeho city jsou spíše založené na rozkoši a důvodu, že byla první ženou, která mu ukázala, jak být mužem.

 

Aetan má dívky obzvláště v lásce, je sice ještě dost mladý a leccos se musí učit, ale rád jim věnuje svou pozornost a něco víc, pokud chtějí. Často si jako objekty zájmu vybírá ty ženy, které se motají kolem jeho nejstarších bratrů, kteří je od sebe odhání, na scénu tedy poté přichází Aetan, který je, jakožto soucitný princ, rád ukonejší. Aetan je skvělým řečníkem, dokáže se bavit téměř o čemkoliv, a stačí ho poslouchat pár minut a dojde vám, že mladý princ mluví opravdu rád. Umí i poslouchat a naslouchat, ale je mnohem radši, když ostatní poslouchají jeho, nikdy ho nebavilo jen sedět a poslouchat někoho jiného, a pokud to trvá už příliš dlouho, dokáže být dosti mrzutý. Jeho občasná mrzutost se váže i s tím, jak dobře se vyspí. Ve většině času je to pohodový mladík a poměrně skvělá společnost, rád se baví a žertuje, ale pokud se špatně vyspí, jde to na něm poznat už od rána; neustále se mračí, je spíše tichý a na nic nemá náladu, a pokud na něj někdo mluví, pak neodpoví, jen otráveně protočí očima a s tichým zabručením si pod nos odejde pryč.

Sedmý potomek a čtvrtý syn krále Aerana Mortariona a jeho ženy, od prvního nádechu jen další přírůstek již do tak početné rodiny, čtvrtý v následnictví a tudíž ne tolik důležitý pro trůn a celé království. Navzdory svým šesti starším sourozencům, Aetan měl vždy pozornost svých rodičů a nikdy na ní nestrádal, jako malé dítě jí měl jeden čas snad nejvíce, možná i proto, že byl tím posledním potomkem, stále dítětem, které ještě nestačilo tolik vyrůst, a rodiče si ho, pravděpodobně, chtěli užívat co nejvíce, dokud nezačal pořádně mluvit a v tu chvíli se stával dosti otravným, asi jako každé dítě, které objevuje svět kolem sebe a na vše má otázky. Než se ale Aetan naučil pořádně mluvit a svými otázkami často dopalovat své okolí, byl svému staršímu bratrovi Neranovi jako stín, ocásek, pejsek co poslušně chodí za svým pánem. Neran byl jen o dva roky starší a Aetan k němu jako dítě dost přilnul, a když už neměl Neranovu pozornost, často poté dolézal za Aerou, ačkoliv ta ho po čase omrzela, jako malý kluk si se sestrami příliš nerozuměl. Nebo spíše jen nerozuměl malým dívkám. Jeden čas zkusil být i koulí na noze svým dvěma nejstarším bratrům, a ačkoliv si již nepamatuje, proč s nimi po chvíli přestal trávit čas nebo je nevyhledával, oba bratři mu museli říci něco, co ho už jako dítě odehnalo a on si více všímal opět Nerana.

Sestry ho nikdy příliš nezajímaly, Aetan jim jednoduše nedokázal porozumět, přesto se jejich společnosti nebránil, když už na ně narazil, anebo ho samy vyhledaly. Zatímco s Aerou a Nireou měl odjakživa vztah, že o sobě ví, jako sourozenci se podpoří, ale sami sebe příliš nevyhledávají, s Nersyou byl na nože už od svých šesti let. Jeho prostřední sestra si ho nikdy příliš nevšímala, a on jí určitou ignoraci opětoval, dokud si ho jednoho dne nezačala dobírat. Byl příliš malý na to, aby se vůbec pozastavil nad tím, že jako jediný ze sourozenců nemá jméno po svém předkovi, a i kdyby na to přišel, nejspíše by ho to nezajímalo, ale Nersya na to s radostí toho dne narážela a Aetanovi se pokusila namluvit, že jeho narození byla pouhá náhoda, nebo spíše nehoda, že s ním nepočítali, že jejich otec už měl tři syny a i tři dcery, a k čemu by tedy potřeboval čtvrtého syna, jen další hladový krk navíc. Šestiletý Aetan se pokoušel bránit tím, že jeho jméno je dost podobné jménu jejich otce, a zda jí Aetan nezní jako Aeran, což Nersya okamžitě popřela a znovu mu začala opakovat, že je nedůležitým článkem jejich rodiny. Aetanovi se do očí hrnuly slzy, když Nersya odcházela, než aby se ale jako šestiletý malý kluk rozbrečel a běžel se schovat do matčiny náruče, spíše se naštval

 Ještě toho večera si počkal, až jeho chůva usne, kolem stráží proklouzl se snadnou výmluvou, že chce jen vidět svou matku, a k Nersye naopak zase vklouzl pod tím, že mu sestra zapomněla vrátit jeho knížku, ze které mu chůva četla před spaním. Buď malému princi nikdo nevěnoval pozornost, nebo si mysleli, že děti jednoduše neumí lhát, či při něm stálo všechno štěstí světa. Ať tak či onak, jeho sestra už spala, a Aetan, poháněný dětskou ublížeností, své sestře ostříhal vlasy. Byl neohrabaný, a když střihal, Nersyu probudil, ta okamžitě začala křičet, ale než stráž malého prince chytila a vzala mu nůžky, Nersya měla na jedné straně krátké vrabčí hnízdo.

Zatímco Aetan na ni křičel, že už se mu nikdy nebude posmívat kvůli jménu, Nersya hystericky křičela a ve dlaních držela ustřihané vlasy, dlouho ale křičet nevydržela, než svůj vztek obrátila proti bratrovi a stráž je musela držet až do příchodu jejich otce a krále. Nersya si před otcem mohla vyplakat oči a Aetan se nezmohl na nic jiného, než stát jako socha se sklopenou hlavou. Aerana nezajímalo, co si sourozenci provedli, že se jeden rozhodl tomu druhému mstít, oba se na místě museli omluvit a otci slíbit, že už to nikdy neudělají. S Nersyí se od té noci nemá příliš v lásce, Aetan se jí často záměrně vyhýbá a nechce s ní trávit čas, nebo dýchat vzduch v jedné místnosti, pokud vyloženě nemusí. Ostříhání vlastní sestry byl jeho první a také poslední kousek, který kdy provedl, a dá se říci, že od té doby je poslušný jako beránek, pokud přimhouříme oči nad typickými chlapeckými vylomeninami, nad kterými každý zakroutí hlavou a pronese, že z toho vyroste.

 

Aetan se ve dvanácti letech rozhodl podstoupit vojenský výcvik, v prvních měsících poněkud zaostával, nikdy nebyl obdařen urostlou postavou a sic rostl do výšky, jeho svalstvo nebylo do té doby takové, aby se s ním mohl polonahý chlubit před děvčaty, které ho začaly zajímat dříve, než nějaký meč. Snad i kvůli nim nechtěl vypadat jako nějaké nedochůdče, a i když s výcvikem poněkud bojoval, nakonec mu dokázal přijít na chuť a po téměř roce nemluvil o ničem jiném, než o tom, co se ten či onen den naučil nového. Nikdy nepřilnul ke kuším, ale chladnou ocel si zamiloval okamžitě, a meč se stal jeho prodlouženou rukou. Aetan je ještě stále mladý a má se co učit, přesto se ve svých šestnácti letech nebojí na přátelský souboj vyzvat i mnohem zkušenější vojáky, od kterých se může leccos naučit.

CRESSYA

Pohlaví: Samice || Barva očí: Černá

Barva peří: Černobílá || Výška: 6,42m

Cressya je na poměry jiných animusů poměrně svobodomyslná a jen zřídka kdy tráví s Aetanem celé dny, často je k vidění ve vzduchu či někde na skále, odkud sleduje své okolí, málokdy je k zahlédnutí v přímé blízkosti paláce. S Aetanem sdílí touhu po tom ukázat všem, že jsou lepší než ostatní räelové, ačkoliv jsou oba poháněni mladickou nerozvážností až naivitou, že všechno dokážou.

Příliš se nesnese s Icariou, animusem Aetanova bratra, už párkrát od ní měla vytrhnuté pírko. Kdekoliv se tedy Icaria objeví, Cressya okamžitě letí jinam. Cressya často svému letci radí, jak by měl přistupovat k určitým ženám, případně jaké dary by jim měl věnovat, aby si ho zamilovaly.

  • Miluje víno, nikdy jím nepohrdne, ale také ví, kdy má dost. Nemá rád stav opilosti.

  • V poslední době věnuje svou pozornost studiu jedů, ačkoliv se vzdělává sám bez číkoliv pomoci.

  • Dá se považovat za politicky nevzdělaného. Politika jako taková ho nikdy nezajímala.

  • Přímo zbožňuje jablka, a když nejsou k dostání, dokáže mu to zkazit i celé dny, dokud nějaké nedostane.

  • Z několika vypadaných pírek svého animuse má vytvořené doplňky na svém oblečení.

  • Vůči určitým věcem nebo lidem je občas až příliš majetnický, ne-li přímo žárlivý.

OCENĚNÍ ZA AKCE

OCENĚNÍ ZA POSTY

bottom of page