JIH - KRÁLOVSTVÍ LIDÍ
Magická stvoření a rostliny, byly již dávno z lidských území vymýceny. Buď je člověk vylovil, vyhnal a nebo zničil jejich přirozené prostředí. S rozvojem a množením lidské populace, se začaly domestikovat určité druhy zvířat, která jsou dnes známa jako zvířata domácí a hospodářská. Krávy, kozy, králíci, ovce, kachnya husy, prasata, slepice, koně, kočky a psi, jsou nejrozšířenějšími zvířaty na jihu. Hospodářská zvířata slouží k lidské práci, ale zároveň lidem zprostředkují důležité věci jako mléko, ovčí vlnu, kůži a maso. Věci potřebné k běžnému lidskému životu. Koně, plnokrevníci a teplokrevníci slouží výhradně k přepravě a k válce. Tažná plemena naopak k práci. Poníci bývají oblíbenou atrakcí a mazlíčky místních dam.
Za domácí mazlíčky, si lidé obvykle volí psy a kočky, která člověk po staletí šlechtí. Od loveckých a řeznických bojových psů, jsou k dispozici i maličkatí psi na klín jako jsou bišonci, argellonský psík, nassarienský chrtík či třeba malí teriéři a špicové. Mezi oblíbená lovecká plemena patří zejména ohaři. Na ochranu stád a na farmy, se užívají ovčáčtí psi a jako strážní či bojoví psi, jsou nejčastěji k vidění taragonský rotvajler a jiná molosoidní plemena, včetně tzv. Pitbulů, a kříženci vlků. I kočky mají různá plemena a barvy. V Nassarienu jsou vzácně k sehnání psí a kočičí naháči.
Zvířata ve volné přírodě, obývají zejména lesy a blízké hory či zalesněné kopce. Jih je bohatý na stáda srnců, jelenů a laní a občas lze narazit i na losy. Naopak divocí koně na jihu již dávno nežijí, stejně jak divocí psi. Z masožravců se na jihu pohybují vlci, lišky, medvěd grizzly a poblíž hor žijí i pumy. Nedílnou součástí lesů jsou koroptve, veverky, zajíci, žáby, sladkovodní rybky, mloci, divoké kachny, vrabci, vrány, sovy, sokoli, orli, jestřábi a káňata. V oblastech poblíž Taragonu, žijí i divoká prasata. V řekách se objevují pstruzi a v umělých rybníkách se chovají kapři a podobné ryby, které slouží výhradně k prodeji a konzumaci lidmi. Na jihu nežijí sobi a ani jaci.
Nassarien a Elderijská poušť, jsou jediná místa v Elderii, kde žijí lvi, antilopy, zebry, žirafy a vzácně sloni či nosorožci a krokodýli ve volné přírodě. Žijí tam i exotické druhy hadů, škorpioni, jedovatí pavouci a brouci, včetně much a komárů. Dalšími zvířaty jsou buvoli, kozy a ovce, včetně koní a velbloudů. Tygry, Pandy velké a podobná exotická zvířata, v Elderii nenajdete. Tygr existuje pouze jako severský animus.
Ječmen, pšenice, oves či žito nebo kukuřice. Lidé jsou velkými pěstiteli a bez obilí by se neobešli. Bez toho by neměli chleba a také potravu pro svá hospodářská zvířata. Kromě těchto obilnin, se pěstují nejčastěji brambory, rajčata, okurky, mrkev a podobné druhy zeleniny. Také se sklízí třesně, jablka, pěstují se švestky, meruňky a broskve. Ovoce jako banány, pomeranče, mandarinky a další z exotických ovocí či dřevin, zde nenajdete. Dováží se z Nassarienu.
Na jihu rostou převážně borovice, smrky, modříny, duby, buky, břízy, topoly či javory a lísky. Lesy jsou jehličnaté, listnaté či míšené. Lidé jsou největšími spotřebiteli dřeva v Elderii.
Dají se tu pěstovat různé druhy růží, okrasných keřů, vlčí mák, slunečnice a ve volné přírodě lze najít spousty léčivých bylin jako třeba Ostropestřec, Kozlík, Pelyněk, Meduňka či heřmánek. Stejně tak mnoho jedovatých rostlin jako pryskyřník, rulík zlomocný, vraní oko, tis červený atp...
Z hub na jihu rostou hřiby, muchomůrky, křemenáče, kozáci či lišky a hlívy. Rostou však jen sezónně. Z některých jedovatých hub se také dělají speciální jedy.
SEVER - KLANY JEZDCŮ
Stejně jako na jihu, tak i na severu je několik domestikovaných druhů zvířat, mezi kterými jsou převážně sobi, jenž patří i mezi divoké kopytníky. Kromě nich žije v severských lesích a na pláních pižmoň severní, jeleni karibu, losi a Agran je jediné místo, kde žije pár jedinců zubrů. Z hospodářských turů žijí na severu pouze jaci severní, kteří mají dlouhou a huňatou srst. Stejně tak osrstěná prasata domácí, ovce, kozy a slepice. Nejvíce se však využívají sobi jak na práci, tak ke konzumaci jejich masa a využívá se jejich kůže a srst. Na severu jsou také koně, povětšinou tažná velká plemena na práci.
Domácími mazlíčky bývají nejčastěji psi zvyklí na chladné podnebí, tudíž zejména husky, vargmorští malamuti, bernardýni a ohromné isskarské dogy, které připomínají velké chlupaté koule či medvědy. Koček na severu příliš nenajdete a pokud ano, jedná se o domestikované kočky severní, které se vyznačují větším tělem a huňatou srstí. Za mazlíčky si seveřané také rádi volí malé chundelaté poníky, králíky či morčata dovezená z jihu, jenž musí udržovat v teple.
Severská divočina je rájem pro lední medvědy, rosomáky, obyčejné vlky, polární lišky, sněžné sovy, hranostaje, lumíky, ale i pro kuny, sviště či zajíce. Ve vodě se nachází pstruzi, štiky a lososi. V moři naopak tresky, sledě, běluhy, kosatky a tuleni. Na sever také létají rybáci, buřňáci a vzácně i racci. V lesích lze nalézt i ptáky jako je kos a poté vrány, vrabci, koroptve, bažanti. Přežívají zde i divoká prasata a medvědi hnědí. animusové kočkovitých šelem, jsou jediné takové šelmy, které se na severu vyskytují. Žádné pumy, obyčejné rysy a ani tygry zde nenajdete. Kdysi dávno na severu žili i mamuti, ale ti vyhynuli kolem 8. století.
Hmyzu se zde příliš nedaří a nežije tu téměř vůbec. Včely a ani vosy se tu neobjevují a komáři už vůbec ne. Žijí tu ale světlušky a pár brouků, který je chladu odolný v letních a jarních měsících. Hmyz je jedinou zvířecí říší, která spí zimním spánkem. Ostatní zvířata nikoli.
Na severu příliš rostlin neroste a když už ano, tak v jarních a letních měsících. Björnská bavlna je bílou severskou letní rostlinou, která roste pouze od konce května do konce srpna a vždy u pobřeží. Díky této rostlině má sever k dispozici rostlinnou formu bavlny. Lomikámen vstřícnolistý, je kamenitá plazivá rostlina, jenž naopak roste celoročně a je vhodný na zánět močových cest. Další z léčivých bylin může být Meduňka severní, rostoucí v letních měsících.
Brambory, obilí a zelenina, jsou na severu speciálně vyšlechtěné, aby odolávaly studeným teplotám, ale nejvíce se toho pěstuje na jaře, v létě a na podzim se tradičně sklízí. V zimě se pěstují pouze isskarské brambory, jenž jsou schopné odolat a růst i v mrazu -15 stupňů. Přesto se spousta obilnin, zeleniny a ovoce, dováží z elfských království či Nassarienu a přepravuje se přes Isskaru.
Na severu nerostou žádné houby, pouze mech, lišejník, polární vřes a podobné rostliny. Lesy jsou převážně jehličnaté - plné borovic, smrků a modřínů. Listnatých stromů je na severu pomálu. Keře zde rostou a kvetou pouze na jaře a v létě. Cizí rostliny a exotické stromy rostou pouze v Ainneřině zahradě v Agranu.
VÝCHOD - OPUŠTĚNÁ ELFSKÁ ÚZEMÍ
Na východě žije ve volné přírodě spousty druhů zvířat. Jeleni a laně, srnci a srny, daňci, divoká prasata, vlci, lišky, spousta lesních ptáků létavých, hrabavých, pěvců i dravců. Mnoho druhů je stejných jako na jihu, ale co se týče hospodářských zvířat, tak těch tu je pomálu. Elfové na práci a k dopravě využívali spíše jeleny či koně. Skot, ovce, kozy, slepice a jiná farmářská zvířata se tu nenachází a když už, žijí si divokým životem. Zejména divoké kachny a husy. Vzhledem k tomu, že elfové byli převážně vegetariáni, tak neměli potřebu zvířata chovat na porážku. Nic takového u nich neuvidíte. Na elfském území je rozmnožený bourec morušový a to pro tvorbu hedvábí.
Psi, kočky, ale i vlci, lišky a zajíci či králíci, se hojně objevovali jako mazlíčci elfů. Stejně tak sokoli, sovy či jiní draví práci, jenž se dají ochočit. Kromě těchto ptáků, elfové využívají i holuby a některé druhy papoušků, jenž dokáží žít i na elfském území a nejen v Nassarienu. Mezi další oblíbené mazlíčky patřily i pandy červené, které jsou extrémní vzácností a žijí pouze na elfských ostrovech. Jsou kriticky ohrožené, stejně jako Bongo lesní, jenž je ceněn pro svou hnědou srst s proužky a je na pokraji vymření.
V lesích je možné narazit i na pumy, medvědy, losy či veverky, bobry, nutrie, myši a další hlodavce, včetně všemožných druhů obojživelníků a plazů jako jsou ještěrky, želvy, zmije, užovky atp. Elfové nijak neničili jejich životní prostředí a tak mají tato zvířata možnost žít v klidu a míru.
Lesy elfů jsou bohaté, stejně jako jejich úrodná půda, která dokáže vyplodit veškeré obilniny, zeleninu, ale i některé druhy ovoce. Elfové tak měli k dispozici vše, co potřebují. Dondes tam jsou k nalezení vlčí máky, různé druhy obilnin, léčivé byliny, které rostou pouze na jejich území a jedná se o druhy, které všude jinde vymřely. Tyto bylinky jsou velmi vzácné a žádané. Stejně jako jejich jedovaté ekvivalenty. Například Skočec obecný s rudými pichlavými květy, který těžce poškozuje orgány a do týdne otrávená osoba zemře.
Elfské území je převážně lesním prostředním smíšených stromů. Od buků, dubů, smrků až po borovice, břízy, lísky a všechno možné. Před svým odchodem z Elderie, sklízeli jabloně, třešně, sázeli nové stromy a káceli jen umírající a napadené hmyzem.
ZÁPAD - RÄELSKÉ KRÁLOSTVÍ
Ze všech mocností, je Agoras ohledně fauny a flóry nejchudší. Až 95% jejich území, se skládá z hor či hornatých kopců, kde se nedá nic pěstovat a kde žije jen velmi málo zvířat. V horách žijí převážně kozorožci, kamzíci, horské kozy, paovce hřivnatá a podobní kopytníci, jenž jsou uzpůsobeni k tomu žít vysoko v horách. Jejich jedinými predátory, jsou animusové letců, pumy a draconisové. V oblastech při hranicích se Stínozemím, se stávají terčem skřetů zlobrů a horských trolů. V horách žijí i zajíci a draví ptáci běžných velikostí, jako sokoli a orli, jenž jsou zase přirozeným predátorem pro zajíce a menší hlodavce, jako myši či sviště. V nížinách mívají doupata i medvědi černí a grizzly. Vzácně se tam objeví i vlci.
V Agorasu není zvykem mít pozemní mazlíčky. To spíše v Cardasu jsou oblíbenými miláčky kočky a psi nejrůznějších barev, plemen a velikostí. V Cardasu je také jedno místo vyhrazené pro chov ovcí, koz a skotu, jenž Räelové množí a převáží na lodích z ostrovů, jako je Turien a další. Z ostrovů také pochází veškeré jejich vypěstované jídlo, které není z dovozu. Na ostrovech žijí další druhy ptáků jako vrabci, kosi, jestřábi, ale i holubi, sovy, racci a je tam možné nalézt i další hlodavce, obojživelníky a plazy jako ještěrky, želvy a hady zmije s užovkami.
V horách se nedá nic pěstovat. Dubový háj slouží jako zásobárna dřeva a Räelové dbají na vysazování nových stromů. Veškerá zelenina a ovoce, je z dovozu z Nassarienu, od elfů a nebo z ostrovů ze západu, které Räelové považují za své a mají tam své kolonie. Na těchto ostrovech jako jediných, se dá něco pěstovat - jablka, meruňky, třešně či brambory a jiná zelenina.
Život si ale přesto najdou cestu, jak se prodrat na povrch. Hory nabízejí menší travnaté plochy v nížinách plné květin, Bez hroznatý, Borovice, trpasličí břízy a smrčky, ale i květiny jako je Devětsil, Dryádka, Dřípatka či Lýkovec olejový. Vzácně zde rostou i pampelišky, sedmikrásky, Topol osika, horské borůvky a podobné jedlé bobule jako třeba Vlochyně, která je mírně jedovatá a vyvolává stav podobný opilosti.
Trnka obecná roste pouze v Agorasu a je Räely hojně pěstovaná a vyvážena. Trnka se používá pro výrobu ovocných vín, pálenky a k ochucování likéru na severu. Trnka je také léčívá a užívá se při problémem s průjmem. Její dřevo se hojně využívá při tvorbě holí. Agoras tedy profituje zejména na jejím vývozu, stejně jako na vývozu vzácných nerostů - diamanty, smaragdy, krystaly různých barev a druhů, acháty. Také zde mají uhelné doly a doly zpracovávající podzemní vodu.
STÍNOZEMÍ
Stínozemí nenabízí příliš fascinující faunu, jako jiné části Elderie. Kvůli tmě, horku a hornatému povrchu s ohni a lávou, se zde příliš zvířat neadaptovalo k žití. Objevují se zde vrány a supi, jenž tu číhají pouze na mršiny. Jinak se většina ptáků Stínozemí vyhýbá. Dalšími zvířaty je hmyz - komáři, brouci různých velikostí a to zejména stonožky a štíři, včetně pavouků sklípákovitých, kteří si staví nory a v nich číhají na svou kořist. Žijí převážně v okolí bažin, kde je dostatek potravy, včetně dalšího hmyzu a drobných hlodavců, jako jsou myši, ale i obojživelníci v podobě žab. V okolí vulkánů a pobřeží, se objevují leguáni mořští. Ti často končí jako potrava orků či skřetů.
Orci a skřeti aktivně chovají kozy a ovce či prasata na porážku. Často také kradou skot a obilí, kterým pak ovce krmí. Skřeti a zlobři ale často tyto kopytníky pasou v horách, kde je hlídají a pak s nimi zase sestupují do Stínozemí. Kočky a ani psi, vlky či jiné kočkovité šelmy běžné zvířecí fauny, tu nenajdete. Nežijí tu ani koně a normálně tu kvůli suchu nepřežije ani skot.
Flóra je ve Stínozemí stejně omezená, jako fauna. Pěstovat se tam nic nedá a celou flórou jsou spíše ohořelé keře, mrtvé stromy a nějaké skalní plazivé rostlinky. Jediná větší zeleň jsou bažiny, kde je vegetace bujnější, ale žádná sláva to není.
