Národ elfů, Letci ze západu a jezdci ze severu věří v božstvo původních šesti entit, které stojí za vznikem světa a jich samotných. I přes víru v Šest, je citová vazba a důvěra vkládána pouze do původních pěti. Moärwen je považován za vyhnance a stvořitele temných sil a bytostí, které způsobily mnoho válek a utrpení. Mimo elfy, uctívají letci a i jezdci několik svých svatých.
ANSIANÜR
Personifikace noční oblohy, hvězd, měsíce a zároveň na jejích bedrech spočívá i samotný čas. Pravděpodobně by se dala považovat za úplně prvotní entitu, která vznikla ze zrnek prachu na počátku ničeho. Jejím domovem jsou hvězdy a samotná noc. Její tělo má dle starých pověstí čistě stříbrnou třpytivou barvu a její oči připomínají biliony zářivých hvězd.
Společně s Elthësií stojí za stvořením elfů - prvních inteligentních bytostí. Jedině elfové byli kdysi dávno svědky toho, jak prastaré entity vypadají. Dle všeho se elfům velmi podobají, Ansianür bývá popisována jako rozvážná, tajemná a spravedlivá.
Ansianür a další entity však nikdo nespatřil více jak tisíc let. Stejně jako ostatní, má dar být neviditelná a nebo na sebe vzít podobu kohokoli či čehokoli známého v Elderii. V elfských lesích má spousty chrámů, soch a jiných zasvěcených míst. Jejím symbolem je měsíc a povídá se, že kdysi dávno tvořila pár s Moärwenem. Je dost možná, že i jejich dávná láska byla podnětem pro velké války, jenž Elderií otřásly.
ELTHËSIA
Bohyně země a života. Vytvořila půdu, lesy a veškeré rostliny i zvířata či magické tvory. S Ansianür také vytvořily první elfy a obě dvě jsou považovány za matky stvořitelky, které vdechly Elderii skutečný život. Je známo, že tvoří pár se Säelthosem - personifikací vody. Ruku v ruce utvářeli kontinent a nejspíš i jejich láska pomohla Elderii v rozkvětu.
Dle legend je ověšená rostlinami, větvičkami a přírodními ozdobami. Barva její kůže připomíná pletivo dřeva. Místo vlasů má kousky keřů a copy z hedvábných kousků utkaných pavoučími sítěmi. Elthësia byla poslední bohyní, kterou elfové před tisícem let naposledy spatřili.
Veškerá zvěř i rostliny, jsou jejími dětmi. Je napojená na veškerý život v Elderii, ale po První velké válce, se zapřísáhla, že už nikdy nebude zasahovat do dění jakýchkoli bytostí. Dle starých legend žije někde v srdci elfského lesa či pod ním, ale pro oči všech, je neviditelná. I ona na sebe dokáže brát podobu čehokoliv živého, ale elfové věří, že se nejčastěji převtěluje do velkého bílého jelena s pahory, jenž jsou ověšeny květinami.
ICELÄNTIA
Z její moci vznikl chladný sever a roční období zimy. Stala se zosobněním ledu, sněhu a chladného počasí. Taktéž udala řád ve střídání ročních období a započala dvanáctiměsíční cyklus pro rok. Bývá zobrazována jako žena ověšená kusy ledu, které tvoří její šaty a zbroj. Vlasy má bílé jako ten nejčistší sníh a oči ledové jako severní moře. Její masivní koruna je celá ze špičatých ostrých kousků ledu.
Je stvořitelkou inteligentní rasy Icelänťanů, neboli jezdců ze severu. Své rase dala do vínku větší odolnost vůči zimě a duševní spojenectví s jejich jezdeckým zvířetem. Iceläntia je Seveřany považována za tu nejvyšší bytost jejich víry. Je známá svou chladnokrevností a krutostí, kterou její mráz dokáže přinést.
Dle legend se bohyně nachází v paláci z ledu, v ledových pustinách. Tam je však takový mráz, že tam nic živého nepřežije. Údajně tam Iceläntia vytváří ledová monstra ze všech živých bytostí, které v mrazivých planinách zemřou. A také se věří, že převádí zemřelé duše do Paradosu. Bohyně tvoří pár s Raëlwynem.
MOÄRWEN
Pán temnot, stvořitel stínů a zrůdných stvoření. Personifikace zkázy a smrti. Moärwen byl během První války vyhnán do Stínozemí i se svými tvory a krutostí, kterou přinášeli. Dle legend má království v samotném nitru sopky Gölghar. Nikdo jej však nespatřil více jak tisíc let. Jeho nejvěrnějším služebníkem je Moäri calandor.
Moärwen představuje všechno špatné. Jeho nenávist a zloba zahlcuje Stínozemí jako morová epidemie. Tiše našeptává zlobrům a dalším monstrům, aby útočili na lidská království a vše živé kolem. Byl by nejraději, kdyby celý kontinent pozřela temnota a oheň.
Bývá zobrazován jako ohnivý démon s dlouhými zatočenými rohy a hořící hlavou a zády. Jeho kůži jako kdyby pokrývalo žhnoucí magma a oči mu hoří jako dva rozpálené uhly. Modlitby mu dodávají sílu, ale už se k němu modlí pouze zlobři či lidé bez kousku cti - vrazi, násilníci a podobná individua. Také ho posilují konflikty, zabíjení a války. Během svého vyhnání, byl zraněn Raëlwynovou čepelí, jenž mu prý způsobila těžkou ránu na hrudi.
RÄELWYN
Okřídlený Bůh vzduchu ale slunce, který přinesl Elderii první možnost se nadechnout. Stal se také symbolem svobody, létání, boje a války. Raëlwyn sám je považován za válečníka a jeho duch je nezlomný a odvážný. Bývá zobrazován jako bledý muž s ledově modrýma či zlatýma očima, gigantickými zlatými křídly a černo-zlatou zbrojí. Na starých freskách má jeho vyobrazení okřídlenou helmu.
Jeho rasou jsou Raëlové, známí jako Západní letci. Jeho tvoření šlo ruku v ruce s jeho družkou Iceläntiou. Oba dva stvořili velmi podobné rasy, však rozdílné v mnoha ohledech. Raëlwyn sám prý stvořil ohromné hory, které dodnes slouží letcům jako útočiště.
Během první války to byl právě Raëlwyn, který zasadil Moärwenovi ránu svou legendární čepelí zvanou Räeltor - Čepel svobody. Meč je schopen přeříznout dokonce i vzduch. Jeho meč, štít, zbroj a helma patří ke vzácným legendárním relikviím, které se spousta obyvatel Elderie snaží po celá staletí nalézt. Legenda praví, že Räelwynovo sídlo by měl být vzdušný palác vysoko nad Agorasem.
SAËLTHOS
Zosobnění moří, oceánů, řek a vlastně celičké vody na celém širém světě. Vytvořil celá jezera, velké řeky, nekonečné oceány a dokonce i ty nejmenší říčky. Z místa, kde jej nemůžou ostatní vidět, utváří vodní ekosystém neustále a krutě trestá ty, jenž jej ničí. Neštítí se způsobovat říční záplavy či tsunami.
Má kontrolu i nad bažinami a všemi vodními tvory. Bývá zobrazován jako muž s modrými vlasy, které připomínají chapadla chobotnice. Jeho tělo prý pokrývá mořský mech, rybí šupiny, části korálů a na prastarých malbách má dokonce i rybí ocas. Jeho jméno v doslovném překladu ze staré elfštiny znamená Mořský muž - Saël je moře a Thos znamená muž.
Saëlthos je asi jediným elfským božstvem, ke kterému se modlí i lidští námořníci. Věří, že když se k němu budou modlit, prastarý je nechá lovit ryby, aby se uživili. Bůh o ně většinou nejeví zájem, ale jakmile se jedná o zabijáky vzácných mořských zvířat, či někdo moře znečišťuje, Saëlthos je ztrestá. Nikdy se neobjevuje ve své pravé podobě, ale přeživší jeho hněvu tvrdí, že ve velkých smrtících vlnách spatřili jeho tvář.
Severští jezdci kromě pradávných božstev, uctívají i čtyři svaté, kteří jsou pro jejich kulturu velice důležití. Jedná se o mýtické postavy, jejichž původ je opředen různými pohádkami a legendami. Hrdinské postavy, které v lidech na severu vzbuzují sílu a naději. Mezi mýtická stvoření severu patří například ledoví draci, sněhový fénix, Sněžný muž či bludičky.
AINNERA
Ainnera je patronkou úrody, plodnosti, žen, domácí pohody, ale také každý rok přináší jaro a dle Seveřanů je také symbolem nesobeckosti. Je zobrazována jako vysoká žena s bělavými vlasy a ohromnou korunou z různých květin a listů. Květiny jsou jejím symbolem, zejména Sněženka.
Její původ je opředen tajemstvím. Legendy se o ní vypráví víc jak 500 let a dle původních rukopisů, se jednalo o ženu prostého původu, která zachránila svůj kmen před vyhladověním tím, že své tělo obětovala bohům výměnou za úrodu. Její nesobecký čin zachránil celý kmen před smrtí.
bELOG
Bílý jelen, Belog či Bělog, je stvoření na pomezí svatého a posvátného tvora. Je symbolem naděje a míru - ať už míru mezi rozhádanými klany či míru duševnímu v každém živém muži i ženě.
Spatřit ho je velká vzácnost. Neobjevuje se na obvyklých místech a je považován za mýtus. I přesto ale lidé tvrdí, že ho viděli. Je sněhově bílý a jeho paroží pokrývá jinovatka. Údajně má být dvakrát tak větší, než běžný jelen. Vidět ho přináší štěstí a legenda praví, že jeho paroží v sobě skrývá ohromnou sílu. Lidé se ho snaží najít a ulovit, přičemž se často dostávají do konfliktu se seveřany.
IRANA
Mučednice Irana či Slepá Irana je patronkou Isskarských bojovnic a žen celkově. Dle legend žila v době prvních válek mezi klany. Během jedné z takových bitev byla z osady unesena, znásilněna a oslepena. Byly jí odřezány prsy a nakonec jí údajně vlčí muži podřízli a nechali nahou na sněhu. Irana se vrátila jako duch a všechny své trýznitele a vrahy zabila stejným způsobem, jako oni ji. Týrala je po sedm dní = Sedm dní v týdnu.
Irana je symbolem pomsty, spravedlnosti a síly. V Isskaře má zasvěceno několik kapliček a při boji se k ní isskarské bojovnice modlí, aby jim dodala sílu.
WARG
Svatý Warg je tradičně zobrazován jako válečník s vlčí hlavou, který nosí zbroj a dlouhý plášť z medvědí kožešiny. Ze všech svatých je seveřanům nejdražší a je o něm opředeno mnoho legend. Například jedna z nich tvrdí, že Warg byl dříve jezdcem a spojil svou duši i tělo se svým vlkem.
Warg je symbolem síly, odvahy a dá se považovat za patrona války. Modlí se k němu zejména vojáci, lovci a bývá někdy označován za svatého mužů. Každý muž na severu by chtěl mít Wargovu sílu a porážet celé armády holýma rukama. Dle pověstí se někde na severu nachází Wargův legendární ledový meč.
Lidé v dávné minulosti uctívali svého stvořitele Moärwena, ale časem zpychli a popírali, že by byli stvořeni někým, kdo stvořil i zlobry. Vlastně popírali existenci kouzelných bytostí a víra v Šest, je pro ně směšná a hříšná. Lidská království zavedla vlastí víru a církev, jejíž hlavou je papež. Jejich víra tkví v jednoho Boha, kterého nazývají Poustevník.
POUSTEVNÍK
Jediný pravý Bůh lidské rasy. Soudí všechny bez rozdílu a bývá zobrazován jako starý muž s plnovousem a v tmavém mnišském oděvu. Dle lidské víry je Poustevník otec všech lidí. Podle lidské víry, byl Poustevník prvním člověkem, který se zrodil ze země, po které dnes chodí. Sedm dní a sedm nocí byl na světě sám, dokud se nerozhodl projít svět a v každém koutě zanechat kus sebe.
Podle legend si Poustevník rozřezal své tělo, aby se z jeho masa a krve, mohli narodit další lidé. Víra lidí ho vnímá jako svatého muže, který se obětoval, aby oni mohli žít a zřít světlo a cítit teplo tohoto světa. Dle pověstí, jsou ve světě ukryty Poustevníkovy svaté relikvie - jeho kosterní ostatky a hůl z ebenového dřeva.
Räelové mají oficiálně pouze dvě svaté patronky, ale za to spousty hrdinů a hrdinek, jenž figurují ve fantastických příbězích a legendách. Taktéž mají posvátná zvířata, kterým je například ohnivý pták Fénix či Zlatý orel Auros, který přináší štěstí a bohatství, když jej spatříte. Stejně jako Beloga, se však jedná o mýtus.
NERSYA A ORTHOS
Rudovlasá bojovnice Nersya a její orel Orthos jsou považovaní za svaté díky stovkám vyhraných bitev. Nersya se stala symbolem vítězství a je jediným svatým, u kterého je prokázáno, že skutečně existoval.
Orthos byl velmi malého vzrůstu, ale i přesto dokázal se svou letkyní vyhrávat bitvu po bitvě. Jsou důkazem toho, že i jeden jediný bojovník dokáže zvrátit dění války a že se nikdo nikdy nesmí za žádnou cenu vzdávat. Nersya a Orthos zemřeli v roce 503 a jejich zbroje, jsou vystavené v Chrámu svobody. Dodnes existuje Nersyina pokrevní linie.
TIALWEN
Říká se jí Tialwen Okřídlená. Jedná se mýtickou postavu s bílými křídly, černými vlasy a nebesky modrýma očima. Patronka svobody, moudrosti, ničitelka okovů a údajně napůl bohyně. Räelové věří, že Tialwen je dcerou Räelwyna a räelské ženy. Mezi svatými mezi národy, je jediným polobohem.
V nebeských síních prý hlídá vejce dravců pro budoucí jezdce a když je čas, sesílá je na zem. Letci se k ní modlí většinou kvůli čemukoliv - štěstí, aby jejich bolest skončila, k vítězství či seslání pomoci. Dle pověsti má i zlatou okřídlenou korunu, která nositeli propůjčuje moudrost a nahlédnutí do budoucnosti.
Zlobři, skřeti a další temné stvůry oficiálně žádnou víru nemají. Někteří věří v Moärwena, jiní v sami v sebe a sílu jejich klanů či hordy. Zejména zlobři a skřeti náboženství považují za slabost a pořádně nějaké víře ani nerozumí a nezajímají se o ni. Nemá pro ně žádný význam.
Největší zastoupení "věřících", má Moärwen mezi skřety, kteří mají natolik černou duši, že i denní světlo jim je nepříjemné. Nějaký vyšší význam pro ně má jenom maso, ideálně lidské, na kterém se mohou nakrmit. Naopak zlobři jsou o něco inteligentnější a někteří z nich uctívají temné síly a věří v černou magii.
Drobnou výjimkou jsou Draconisové, kteří uctívají sílu ohně a také slunce. Slunce považují na středobod světa. Oheň je dle nich posvátným živlem, který ničí a očišťuje zároveň. pro ně je symbolem smrti i života.
